Cesta na Nový Zéland

Naše putování začalo posledního srpna kolem druhé hodiny ráno. Budík nás neúprosně vytáhl z postele a my dobalili batohy, zkontrolovali domácnost a s Honzovým tátou vyrazili do Prahy na letiště. Již naše cesta z Prahy do Londýna, s leteckou společností Sky europe, byla předurčena k prvním problémům. Letecká společnost krátce po naší rezervaci a zaplacení letenek, na sebe vzala bankrotní ochranu, která měla trvat do konce září. Byli jsme naštěstí bez problémů dopraveni do Londýna a zpětně se dozvěděli, že náš let byl jedním z posledních uskutečněných. V poledne společnost vyhlásila bankrot a všechny lety byly zrušeny, bez jakékoliv náhrady pro klienty. Z Londýna jsme odlétali až následující den s leteckou společností Singapore airlines.  Po chvílí tápání v londýnském metru jsme dorazili k ubytovně poblíž Hyde parku, kterou jsme si přes internet zarezervovali. Zde jsme si nechali batohy a vyrazili do města. Londýn nás moc nenadchnul.  Velké město a hodně lidí, nic pro nás. Byli jsme již natěšeni na novozélandskou přírodu. Navštívili jsme ještě karneval, ve stylu Rio de Janiero. Festival již končil, a v ulicích bylo jen spousta odpadků a hodně přiopilých lidí. Znechuceni jsme se navečer vrátili na ubytovnu. Byla to jedna z nejlevnějších ubytoven v Londýně a cena odpovídala kvalitě. Na pokoji nás bylo 8 a péra z matrace jsem měla na zádech otlačená ještě dopoledne :)  Londýnské metro jsme měli již zmáknuté a tak jsme  se  ráno rychle přesunuli na letiště a následujících 13 hodin strávili v letadle airbus A380, největším letadle na světě. I přes milé úsměvy letušek a jejich snahu let zpříjemnit, bylo 13 hodin v letadle docela dlouhých. Abychom si to řádně užili, tak jsme v Singaporu měli na přestup jen jednu hodinu a opět jsme 11 hodin strávili v letadle. Řádně odpočinutí jsme kolem 22 hodiny místního času přistáli v Aucklandu. Pasová kontrola proběhla hladce, kontrola našich zavazadel také. Stan si prošel dezinfekcí a zabavené jablko skončilo v odpadkovém koši. Pohorky jsme měli řádně vydrbány a na hroty teleskopických hůlek se naštěstí nepodívali. Bio security se zde bere skutečně vážně.