Svatební cesta (2.7.- 18.7)

Ačkoliv jsme svatební cestu v plánu neměli, tak jako vždy nám to prostě krásně vyšlo. Já dostala v práci slíbenou dovolenou již dva týdny po nástupu a tak jsme mohli vyrazit. V pátek  2.7. odjíždíme do Rakouska, kde si Honza tři dny pádloval s Kosákem a kluky z Brna. První řekou v plánu byl Lech, po něm se pokračovalo do údolí Oetztálu. Bohužel hned první den si udělal mega díru do lodi, kterou jsme přivezli ze Zélandu, tak ostatní dny byla již improvizace s půjčenými kajaky. V pondělí přejíždíme kopec do Italských Dolomit za kamarády z loděnice.  Následující den vyrážíme na vrchol hory Civetta (3220m) po feratách Alleghesi a Tissi. Obě feraty se řadí mezi černé tudíž v klasifikaci nejtěžší. Výstup i sestup je náročný, asi zatím fyzicky nejnáročnější ferata  jakou jsem šla. Pokud by vás zajímaly podrobnosti zde je odkaz na povedené video https://www.youtube.com/watch?v=i0X5yNEzHNI

S kamarády z loděnice nás ještě čekalo několik řek a Mae.  Řeka Mae byla nádherná, zaříznutá v úzkém kaňonu, jako v pohádkovém světě. Koncem týdne jsme se rozloučili a pokračovali již sami. Nejdříve jsme se vypravili na  feratu Cesare Piazzetta,  a to na horu Piz Boé (3152m). Bouřkové počasí nám trochu kazilo náladu, ale podle předpovědi mělo být do odpoledne v horách ještě bezpečno. Ferata se opět řadila mezi černé, s velmi těžkým nástupem, kdy se oddělovalo „zrno od plev“. I já myslela, že budu ten plevel, ale nakonec jsem se s klením vydrápala do trochu lehčí části. Kolem poledne jsme vylezli na Piz Boé, prošli sněhem a za hřmění blížící se bouřky sešli opět do údolí. Protože předpověď počasí nebyla zrovna nejlepší, rozhodli jsme se Dolomity opustit a vrátit se sem za pár dní. Ještě týž den jsme odjeli do města Caorle, ubytovali se v kempu a vyrazili na pláž. Byl to úžasný kontrast, když jsme v jednom dni procházeli sněhem na Piz Boé a večer se již koupali v moři. Následující den jsme se vydali do nedalekých Benátek, kde jsme strávili romantický večer, s neromantickou cenou za parkování a také se nám poštěstilo objevit pár keší. Benátky jsme si chtěli řádně užít a tak jsme tam ráno vyrazili znovu, ale již trochu jinak. Zaparkovali jsme co nejblíže moři a pak už jen stačilo 5 minut nést kajak na volné moře a tradá na benátské kanály. Pro dnešní dopoledne jsme gondoliéři. Jen aby stejného názoru byla i policie:) Asi po 20 minutách pádlování, kdy přejíždíme s nákladními loděmi křižovatky, a držíme se při břehu, aby nás nepřeválcovali velké lodě, se dostáváme do kanálů. Gondoliéři se nám smějí, ale ani policie si nás nevšímá a tak si vesele brázdíme kanály, proplétáme se mezi gondolami a jsme další atrakce pro turisty.  Po pár hodinách pádlování jsme již řádně vyšťaveni a tak se vracíme do parkovacího domu, kajaky vracíme na střechu auta, a už zase jako spořádaní turisté zapadáme do ruchu města. Prohlížíme si památky, fotíme se s maskami a užíváme si letního dne ve šplouchajících Benátkách. Navečer odjíždíme zpět do Dolomit, kde už na nás čekají hory. Konečně je počasí stabilnější a my lezeme více délkové cesty na 4. věž Selly. Cesta je náročná, špatně čitelná, občas padá kamení. Po 6ti hodinách ve stěně dolézáme na vrchol a těšíme se z krásného výhledu.  A aby ferat nebylo dost, vydáváme se další den na horu La Mesola 2727m po feratě Delle Trincee. Trochu jednodušší ferata a proto i trochu přelidněná, ale na rozdíl od ostatních my pokračujeme i do druhé části feraty, kterou tvoří bunkry z 1. světové války a zde je již trochu klidněji. Navečer scházíme do údolí, v přehradě lago Fedaia  se snažíme smýt pot, ale vzhledem k teplotě vody se na nás špína jen srazí.  Začíná pršet a déšť nás doprovází po zbytek cesty domů. Povedená svatební cesta:)

Fotogalerie:

svatební cesta