Z Aucklandu na sever

Z Aucklandu jsme se vypravili na sever, do oblasti nazývané Northland. Tato úzká oblast se táhne asi 350 km severně k mysu Reinga, který je nejsevernějším přístupným bodem Nového Zélandu a v bouřlivých vírech se u mysu setkává Tichý oceán a Tasmánovo moře.  Nový Zéland nás přivítal příjemným počasím. Je jaro, slunečno a pokud nefouká vítr, tak je i teplo. Oblast Northland tvoří z velké části pastviny, všude pobíhají roztomilá jehňata a telata. Typické pro tuto oblast nejsou jen zelené kopečky, sloužící převážně jako pastviny, ale také buš, stromy kauri (damaroň australská), krásné pláže, zátoky a písečné duny.  Stromy krásně kvetou, obzvlášť Corral tree, který má nádherné velké červené květy na holých větvích, zatím bez listí. Typický novozélandský pták tui si krásně prozpěvuje a z pobřeží křičí rackové. Moře je studené, ale především dětem to nevadí a s vidinou teplých letních dnů se cachtají v ledové vodě, až nám z toho mrazí v zádech. My, zhýčkaní teplými letními dny, které jsme zanechali v Evropě, nahlížíme jinak na vrtkavé jarní počasí, nežli novozélanďané, kteří si právě prožili zimu, i když v této oblasti mírnou.  Northland je nazýván oblastí „věčného léta“. Daří se zde i citrusovníkům, banánovníkům a různým druhům palem. Cestu Northlandem na nejsevernější přístupný bod Nového Zélandu i cestu zpět vedeme převážně při pobřeží.  Abychom moře řádně využili, kupujeme si neopreny, brýle, šnorchly, ploutve, body board a rybářský prut (ještě že i zde fungují bazary, i když nedostatečně), a užíváme si vrtkavě teplých dní. Slunce zapadá již kolem 19 hodiny a pak přichází na řadu teplé oblečení včetně čepice. Honza rybaří a když se zadaří, tak máme k večeři rybu. Když se nezadaří, tak máme k večeři většinou taky rybu, tuňák a losos v konzervě jsou zde levnější než doma.  Vydáváme se na výlety, ať již jednodenní nebo s batohem a se stanem. K nejkrásnějšímu výletu patří bezpochyby třídenní trek na mys Reinga – nejsevernější přístupný bod NZ. Původně jsme měli snahu dostat se pěšky na skutečně nejsevernější bod NZ, ale získání dvou povolení, z nichž jedno nám zamítli ihned na Department of conservation (odbor životního prostředí), nás odradilo a raději jsme se vydali na mys Reinga. Nelitujeme a užíváme si krásného počasí. Cesta nás vede přes písečné duny, pláže, buš. Cestou nepotkáváme nikoho, kdo by šel stejný trek, jen občas nás zdraví rybáři. Prodíráme se nekonečnou buší, když nám příliv zatarasí cestu k majáku na mysu Reinga, ale západ slunce již pozorujeme na kopci u majáku.  Mys Reinga je považován za posvátné místo maorů, zde podle jejich legendy odcházejí duše zemřelých do moře.  Od mysu Reinga se pomalu vracíme zpět k Aucklandu a míříme na poloostrov Coromandel.